Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trapná romantická Love story

17. 5. 2006

V hodcení pravdy těchto řádků vám prozradim jednu větičku, kterou sem napsala 8.9.2005:

"Od tý doby co se Tomáš odstěhoval sem měla hodně kluků ale musela sem si přiznat že všichni my pomáhali na něj zapomenout "

Já a Tomáš se známe už od 1. třídy (to jsme spolu chodili - pokud se tomu chození vůbec dá říkat).

On se potom ve 2 třídě odstěhoval, ale ani mi nijak nechyběl. Když jsem se pak v 5. třídě přihlásila na zkoušky na nečisto (hlásila jsem se totiž na gympl kde jsem teď), znova jsem ho potkala. A asi týden na to jsem se dověděla že bude dělat přijímačky na ten samí gympl jako já - jen jsem se modlila ať se tam nedostane, ale to bych nebyla já že…takže samozřejmě že se tam dostal. A jak už to tak bývá – ke všemu mi ho strčili rovnou pod rypák do třídy, kam zařadili i mě. Řekla jsem si, že aspoň někoho tam znám – „jakě štěstí“…

Postupem času se z nás začali stávat přátelé, jenže naneštěstí, mně to začalo přerůstat přes hlavu – zamilovala jsem se do něj. Ale už to nebyla ta hloupá dětská láska – teď to bylo něco mnohem hlubšího, naštěstí jsem to držela na uzdě (prozatím).

V té době jsem se zkamarádila s Petrou… Nevím jak pro ni, ale pro mě to bylo přátelství na život a na smrt. Měla jsem jí radši víc jak vlastní sestru (teda kdybych nějakou měla).

Jenže na třídenním výletě se to nějak zvrtlo – to už jsem byla do Tomáše zabouchlá úplně maximálně. Nějak jsme se s Petrou pohádali a ona to řešila s Tomášem. Nevím jak, ale Tomáš se dověděl že ho mám dost ráda. A Petře, protože byla moje nejlepší kamarádka, jsem to řekla sama. Jenže jak jsem se později dověděla, oni dva se do sebe zamilovali.

Najednou se semnou Tomáš přestal bavit a odmítal mi zdělit proč je na mě naštvanej.

Když jsme jeli z toho výletu domů – už nevim jak se to stalo, ale najednou jsem seděla s hlavou u Petry a brečela jsem. Řekla jsem jí, že pokud s Tomášem začne chodit tak se s nim NESMÍ rozejít kvůli kravině. Prostě nesmí!!!

Petra mně řekla že předemnou smeká a pak jsem si byla promluvit i s Tomášem (to vše se odehrávalo v autobuse). Oba jsme byli děsně na měko. Když jsem se dívala do jeho nádherných čokoládových očí, viděla jsem jak se mu do nich vkrádají slzy.

Sice mi řekl že s Petrou chodit nechce, ale já jsem věděla že to je lež. Někde v hloubi duše jsem cítila že spolu budou, ale já jsem jim to přála. Asi jsem byla děsný hovado, ale já jsem jim to přála!!!

Jak jsme spolu mluvili tak (i když mi to Tomáš neřekl přímo) jsem pochopila že na mě byl naštvanej, protože chtěl chodit s Petrou, ale ona se ještě bránila páč nechtěla aby to zasáhlo naše přátelství. Jenže já jsem jim to v podstatě „povolila“ (já vim, zní to děsně, ale v té době jsme k sobě ještě chovali strašnou úctu). Takže zhruba za dva dny po tom co jsme přijeli do Prahy jsem dostala sms od Tomáše že s Petrou chodit chce a že se nemám zlobit.

Nezlobila jsem se, byla jsem šťastná!!!Atak spolu začali chodit POPRVÉ…

Po nějaké době to mezi nimi začalo skřípat. Nechápu to do dneška, ale Petra se s Tomášem rozešla.Ovšem asi po týdnu byli zase spolu, to je PODRUHÉ…

Jejich vztah byl pohádkový a mě se úspěšně podařilo na Tomáše zapomenout.

Jenže to by nebyla Petra aby se něco neposralo. Odjela se sborem na nějaké soustředění…

To by ještě bylo v naprostém pořádku jenže jak jsem se o Halloweenu dověděla, na tom soustředění Tomáše podvedla – ochmatávala se tam s nějakym hezounem BLE!

Nejdřív bylo všechno v pohodě – Petra sice občas měla výlevy špatného svědomí, ale to se dalo zvládnout. Jenže pak přišel den kdy si ke mně sedla a jemně zašeptala: „Já chci konec“.

Jenom jsem na ní zírala s otevřenou pusou, vždyť jejich vztah byl dokonalý.

Hlodalo ji svědomí a to pořádně a tak se s nim, kvůli tomu blbovi s kterym ho podvedla a který jí pak už nenapsal ani sms, rozešla. Ale nejhorší bylo, že já jsem Tomášovi nesměla nic říct…bylo mi ho tak líto. Pořád dokola se mě ptal PROČ? a já mu nemohla odpovědět.

Nakonec jsme Petru (já a pár dalších lidí) přemluvili aby mu to pověděla (sice důvody byly horší než sám rozchod ale to Tomáš tušit nemohl, ale zasloužl si vědět pravdu).

Nejdřív byl hrozně smutnej a pak pro změnu hrozně naštvanej. Zapřisahal se že už s Petrou NIKDY chodit nebude. Ale Petra mu lhala KDY se to stalo. Ona ho podvedla někdy v říjnu jenže Tomášovi řekla že se to stalo asi 2 týdny před tim než se odhodlala mu tohle povědět.

Naneštěstí pro Petru se ovšem Tomáš dověděl na lyžáku celou pravdu. Mezitím sem se s Petrou rozloučila ze svazku přátelského (důvody ponechám v anonimitě…není to nic pěkného). A nakonec i s Tomášem už nejsme kámoši jak tomu bylo dřív…

Těch spoustu důvodů které k tomuhle vedly vypisovat nebudu – ty důvody jsou hnusné a většina z vás o nich ví. Lidé jsou prostě zlí.

Každopádně teď s Petrou OBČAS prohodím pár slov a s Tomášem se nebavim vůbec – stejně jako s asi polovinou třídy.

Ale vraťme se přeci jen zpět k základu tohodle zápisu – ce se nestalo – Petra a Tomáš jsou zase spolu. A tím se dostávám k podstatě tohodle všeho…život je jedna velká ironie – a říkejte si co chcete, ale tohle není normální.

 

A teď popravdě:

 

Já a Tomáš se známe už od 1. třídy (to jsme spolu nechodili).

On se potom ve 2 třídě odstěhoval, tekža mi chyběl. Když jsem se pak  v 5. třídě přihlásila na zkoušky na nečisto (hlásila jsem se totiž na gympl kde jsem teď-nečekaně), znova jsem ho potkala. A asi týden na to jsem se dověděla že bude dělat přijímačky na ten samí gympl jako já (HURÁÁÁ!) - jen jsem se modlila ať se tam dostane, ale to bych nebyla já že…takže samozřejmě že se tam dostal. A jak už to tak bývá – ke všemu mi ho strčili (taková opovážlivost-zrovna mně!!!) rovnou pod rypák do třídy, kam zařadili i mě. Řekla jsem si, že aspoň někoho tam znám – jakě štěstí (ovšem ne pro Tomáše)…

Postupem času se z nás začali stávat přátelé, jenže mi to začalo přerůstat přes hlavu – zamilovala jsem se do něj. Ale už to nebyla ta hloupá dětská láska (mámíííí) – teď to bylo něco mnohem hlubšího (doslolva velkého). Bohužel sem to na uzdě neudržela (prostě sem to já).

 

V té době jsem se zkamarádila s Petrou… Nevím jak pro ni, ale pro mě to bylo přátelství na život a na smrt (takhle nějak se to říká). Měla jsem jí radši víc jak vlastní sestru (Víte kterou, ne? Žádnou sestru přece nemam... HA HA HA).

Jenže na třídenním výletě se to nějak zvrtlo (ono samo, já nic)– to už jsem byla do Tomáše zabouchlá úplně maximálně (ale to vlastně celých sedm let).  Nějak jsme se s Petrou pohádali (za což samozřejmě zase mohla jenom ona...já sem svatá) a ona to řešila s Tomášem. Nevím jak, ale Tomáš se dověděl že ho mám dost ráda (sama sem mu to řekla - už dávno). A Petře, protože byla moje nejlepší (největší) kamarádka, jsem to řekla sama (taky už dávno, věděl to totiž každý. Nečekaně když to všude roztrubuju). Jenže jak jsem se později dověděla (museli mi to říct aby mi to konečně došlo), oni dva se do sebe zamilovali.

Najednou se se mnou Tomáš přestal bavit a odmítal mi zdělit proč je na mě naštvanej (další důvod dělat chudinku.).

Když jsme jeli z toho výletu domů – už nevim jak se to stalo (zřejmě sem si k ní sedla), ale najednou jsem seděla s hlavou u Petry (chudák Petra) a brečela jsem (no jo, sem prostě chudinka). Řekla jsem jí, že pokud s Tomášem začne chodit tak se s nim NESMÍ rozejít kvůli kravině (sice sem to niky nevypustila z pusy ale to je jedno, ne?). Prostě nesmí!!! (Vůbec jí nepřikazuju)

Petra mně řekla že přede mnou smeká (to taky neřekla, ale poetické to je tak proč bych to nenapsala) a pak jsem si byla promluvit i s Tomášem (to vše se odehrávalo v autobuse- nečekaně. Jinak by Tomáš utekl). Oba jsme byli děsně na měko (dojala sem se vlastníma kecama... Tomáš bylspíše naštvanej, ale to je přeci taky skoro totéž, ne?). Když jsem se dívala do jeho nádherných (hlavně že nezávidim) čokoládových (oříškových, ale čokoláda mi chutná víc) očí, viděla jsem jak se mu do nich vkrádají slzy (vzteku).

Sice mi řekl že s Petrou chodit nechce (kdyby to tak řekl, krááásnej sen), ale já jsem věděla že to je lež (a lhát se nemá, co?). Někde v hloubi duše jsem cítila že spolu budou chodit (ostatním to bylo už dávno jasné), ale já jsem jim to přála (ano, přála sem si aby chodil se mnou. Jenom SE MNOU). Asi jsem byla (jenom byla? Proč já používám minulej čas?) děsný hovado (doslova VELKÝ), ale já jsem jim to přála!!! (Jak říkám, jenom skoro, trošku jinou osobu vedle něj a až potom bych jim to přála)

Jak jsme spolu mluvili tak (i když mi to Tomáš neřekl přímo) jsem pochopila že na mě byl naštvanej (no konečně mi to došlo...ani se mu nedivim), protože chtěl chodit s Petrou (zcela nečekaně, když se měli rádi), ale ona se ještě bránila (nebránila ale kéž by...) páč nechtěla aby to zasáhlo naše přátelství (někdy mívám pocit že to s tim sněním už přehánim). Jenže já jsem jim to v podstatě „povolila“ (jako kdybych byla jejich máma, že?) (já vim, zní to děsně (to je fakt), ale v té době jsme k sobě ještě chovali strašnou úctu (Ta se chová k prezidentovi)). Takže zhruba za dva dny po tom co jsme přijeli do Prahy jsem dostala sms od Tomáše že s Petrou chodit chce (chodit? Já myslela že trhat kytičky) a že se nemám zlobit (ale zřejmě mu to bylo jedno).

Nezlobila jsem se, byla jsem šťastná!!! (ten sen byl ta krásný. Nechodila s ním ona, ale já. Ach, jaká nádhera) A tak spolu začali chodit POPRVÉ (vůbec nezávidim)…

Po nějaké době to mezi nimi začalo skřípat. Nechápu to do dneška (ani nemám proč to chápat když to neni moje věc), ale Petra se s Tomášem rozešla.Ovšem asi po týdnu byli zase spolu, to je PODRUHÉ (a mě to zase vadilo)…

Jejich vztah byl pohádkový (samozřejmě ne díky mě) a mě se úspěšně podařilo na Tomáše zapomenout (kdo mi to uvěřil? trošku nonsencu...).

Jenže to by nebyla Petra aby se něco neposralo (skoro nic se neposralo, spíš kvůli mě). Odjela se sborem na nějaké soustředění…(vsuvka z jejího života. Věděli ste že to bylo v Jedřichovicích a že to s tihmle vůbec nesouvisí?)

To by ještě bylo v naprostém pořádku (nebyla sem tam a otravovat život na dálku sem ještě neuměla) jenže jak jsem se o Halloweenu dověděla, na tom soustředění Tomáše podvedla – ochmatávala se tam s nějakym hezounem (počkat...ona o tom se mnou vlastně nemluvila...ale pšššt! ) BLE! (Já se nikdy s nikym neochmatávala a sem zcela svatá).

Nejdřív bylo všechno v pohodě – Petra sice občas měla výlevy špatného svědomí (asi čekala z mojí strany podporu...ale co bych se namáhala? Třeba jí bude jednou třída nenávidět.... ještě že sem jí to nezapomněla barvitě vylíčit.), ale to se dalo zvládnout (to ty moje výlevy nešli. Mimochodem už sem vám říkala že sem děsná chudinka? ). Jenže pak přišel den kdy si ke mně sedla a jemně zašeptala: „Já chci konec“ (Všimli ste si jak efektivně to zní? Bylo to sice jinak ale tohle sem vymyslela sama. Autogramy později...) .

Jenom jsem na ní zírala s otevřenou pusou, vždyť jejich vztah byl dokonalý (nic není dokonalé...hlavně když sem u toho já a JÁ se všude.všimli ste si?) 

Hlodalo ji svědomí a to pořádně (vůbec si neprotiřečim...jej výlevy se přeci "daly zvládnout". Stejně mi to bylo jedno) a tak se s nim, kvůli tomu blbovi s kterym ho podvedla(a o kterým nic nevim) a který jí pak už nenapsal ani sms(o čemž taky nemam ani páru), rozešla. Ale nejhorší bylo (pro mě, samozřejmě), že já jsem Tomášovi nesměla nic říct (když už sem se s nim taky nebavila, že?)…bylo mi ho tak líto (stejně sem byla šťastná...teď byl volnej). Pořád dokola se mě ptal PROČ (neptal)? a já mu nemohla odpovědět (a tak sem byla ta chytrá co to ví a zároveň chudinka která to nemůže říct. No nejsem já geniální?)

Nakonec jsme Petru (já a pár dalších lidí) přemluvili aby mu to pověděla (sice důvody byly horší než sám rozchod ale to Tomáš tušit nemohl, ale zasloužl si vědět pravdu...teď mě napadá...když to tak krásně vim tak proč se podle toho neřídim?)

Nejdřív byl hrozně smutnej a pak pro změnu hrozně naštvanej (možná to bylo tim že sem byla v jeho blízkosti). Zapřisahal se že už s Petrou NIKDY chodit nebude (teda podle mě by to říct měl). Ale Petra mu lhala KDY se to stalo (a jak víte já nikdy nelžu). Ona ho podvedla někdy v říjnu jenže Tomášovi řekla že se to stalo asi 2 týdny před tim než se odhodlala mu tohle povědět (no jestli já nejsem ten člověk co to ví nejlíp).

Naneštěstí pro Petru (hádejte kdo v tom měl prsty?) se ovšem Tomáš dověděl na lyžáku celou pravdu. Mezitím sem se s Petrou rozloučila ze svazku přátelského (důvody ponechám v anonimitě…není to nic pěkného. Kupodivu píšu článek o neěkných věcech ale sebe přeci nechám stranou...do toho vá mnic neni). A nakonec i s Tomášem už nejsme kámoši jak tomu bylo dřív…(bůůů)

Těch spoustu důvodů které k tomuhle vedly vypisovat nebudu – ty důvody jsou hnusné (jako já) a většina z vás o nich ví. Lidé jsou prostě zlí (a že o tom vim hodně.).

Každopádně teď s Petrou OBČAS prohodím pár slov (kéž bych už konečně přestala mrhat čas) a s Tomášem se nebavim vůbec – stejně jako s asi polovinou třídy (ONI sou blbý...já sem normální).

Ale vraťme se přeci jen zpět k základu tohodle zápisu – ce se nestalo – Petra a Tomáš jsou zase spolu. A tím se dostávám k podstatě tohodle všeho…život je jedna velká ironie – a říkejte si co chcete, ale tohle není normální (jo, neni. Proč píšu o něčem do čeho mi vůbec nic neni?).

(P.S: Chyby v tomto textu, nejsou naším dílem!)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

....

(..., 6. 3. 2007 14:37)

mno moc sem to tu nepochopila co se tu vlastne resi...

Bomba!

(Shaky, 15. 7. 2006 11:51)

Tenhle článek je fakt bomba.Moc se mi líbí.Předhod´te ještě nějáký.............

Můj názor

(koky, 26. 6. 2006 15:23)

Já myslim že to bylo od vás docela hnusný, ale zase si myslim že i to Lucky nebylo úplně po pravdě... A každej si trošku přidal tak aby to vyhovovalo jemu...

...

(Wendy, 28. 5. 2006 20:19)

Bych chtěla vidět její výraz když to četla...a zajmal by mě její názor. No my sme jí ten náš dali výrazně najevo

...

(Wendy, 28. 5. 2006 20:17)

Ona to psala podle pravdy....každej máme svojí pravdu. Buď je slepá, blbá a naivní nebo to tak chtěla vidět tak moc, až sama sebe přesvědčila že to tak vidí ;)

No a?

(Trotlik, 18. 5. 2006 20:39)

No a co? ona to napsala na stranky tak sme ji to dali srdecne precist at vi co je webu. A jestli ji to urazilo tak to nemela vubec psat a kdyz uz psat tak popravde :-)

To je pravda!

(Vikisek, 18. 5. 2006 18:18)

Pravda že strkat pod nos se jí to nemělo!

***

(Becky, 18. 5. 2006 16:21)

ani bych neřekla

sokolský slet

(my spolu-sokol stodulky-spartakyada, 18. 5. 2006 11:50)

ahoooooooooooooooj
docela good..........jenom ste mohli vyckat az si to precte sama........jak ste ji to dali tak to bylo docela morbidni........

...

(Becky, 17. 5. 2006 20:54)

PĚKNÉ ŽE???:))

XXLu

(Trotlik, 17. 5. 2006 20:15)

No řekněte nemáme my ale geniální spolužačku. Jinak pro zajimavost ja sem ten Tomáš z textu.